Kalendář prací
Pro zahrádkáře
Rozpis prací pro zahrádky v Brně a okolí. Brno patří k teplé jihomoravské oblasti: dlouhodobý průměr 1991–2020 je kolem 10 °C, v letech 2021–2025 už asi 10,7 °C. Zahrádky na Mendláku jsou ve městě ještě o něco teplejší než stanice Tuřany. Silnější jarní mráz tu obvykle končí v druhé polovině dubna. Zmrzlí kolem 12.–15. května už nepřicházejí tak jistě jako dřív, ale noci a půda ještě umí být studené – rajčata, papriky, okurky a fazolky proto ven až po polovině května. Meruňky a broskvoně teď často kvetou dřív, takže větší riziko je mráz v květu než pozdní jaro. Termíny berte jako vodítko a řiďte se aktuálním počasím i stavem pupenů.
Klima Brna
Průměrné teploty během roku v Brně
Normál 1991–2020: roční průměr 9.8 °C (ČHMÚ Brno–Tuřany 10.0 °C). V letech 2021–2025 byl městský průměr asi 10.7 °C; graf ukazuje i průměr denních maxim a minim z těchto pěti let.
Měsíční průměr ERA5/Open-Meteo pro Brno (1991–2020). Průměr denních maxim a minim ze stejného zdroje za 2021–2025. Roční průměr stanice ČHMÚ Brno–Tuřany 1991–2020: +10,0 °C.
Tento měsíc
Co dělat v říjnu
Stromy
- Sázejte prostokořenné jabloně, hrušně, švestky a třešně. Korunku jádrovin můžete zakrátit hned, peckovin až v termínu jejich řezu.
- Meruňky, broskvoně a fíky v Brně sázejte na jaře. Podzimní výsadba teplomilných dřevin hůř přečkává holomráz.
- Před mrazem otrhejte měkké fíky. Ke kořenům přihrňte listí a mladý keř u zdi lehce obalte. Na podzim fík neřežte.
- Sklízejte zimní jablka za sucha. Otlučené plody nedávejte do sklepa.
Keře
- Z vyzrálých letošních prutů rybízu a angreštu můžete nařezat dřevité řízky a zapíchnout je na záhon.
- Začíná výsadba prostokořenných keřů. Sázejte o něco hlouběji, než rostly ve školce, a po výsadbě zalijte.
- Maliny a ostružiny ještě neřežte až k zemi, pokud jsou remontantní nebo ještě drží list.
Pěstitelství
- Sklízejte zelí na kvašení, celer, mrkev, petržel a červenou řepu dřív, než půda zmrzne. Křen ryjte po přejití mrazem.
- Koncem měsíce, když už nepřijdou teplé dny, sázejte ozimý česnek. Příliš časná výsadba vyraší nad zem a přes zimu vytáhne.
- Záhony po zelenině pohnojte kompostem. Těžší půdu můžete zrýt, lehkou stačí prokypřit.
- Špenát a polníček nechte na záhoně, snesou první mrazy.
Stromy
Jádroviny řežte v předjaří, peckoviny až ve vegetaci. Zimní řez meruněk, broskvoní, třešní, višní a švestek v Brně nedělejte: rány se nezahojí, stromy slzí a snáz podléhají klejotoku, monilióze a u meruněk i mrtvici. Fík řežte až v březnu, když je vidět, co zima spálila.
Kdy který strom řezat
-
Jabloň
Zimní řez od druhé poloviny února do rašení. V teplé brněnské zimě (únorový průměr kolem 0,5 °C) lze začít už koncem ledna, jakmile několik dní nemrzne. Hlavní termín bývá konec února až polovina března, vždy za bezmrazého dne. Vyřežte suché, křížící se a dovnitř koruny rostoucí větve a vlky. Letní řez v červenci a srpnu prosvětlí korunu a zlepší vybarvení plodů.
-
Hrušeň
Stejné okno jako u jabloně: únor až březen před rašením a mírný letní průklest v srpnu. Hrušeň snáší řez hůř, takže korunu spíš prosvětlete než hluboko přerážejte.
-
Meruňka
Řežte v plném květu, nebo po sklizni v červenci a srpnu. V teplých letech v Brně kvete už koncem března, jinak v dubnu. V zimě ne. Suché a moniliózní větévky odstřihněte hned, jak se objeví, a to až do zdravého dřeva. Novou meruňku v Brně sázejte raději na jaře.
-
Broskvoň
Hlavní řez v době květu, v Brně obvykle v dubnu, v teplém roce už koncem března. Zakraťte odplozené a přehoustlé výhony a nechte korunu vzdušnou. Zimní řez broskvoň nesnáší. I ji sázejte spíš na jaře než na podzim.
-
Třešeň a višeň
Řez po sklizni, v Brně v červenci. Višeň lze prosvětlit výrazněji, třešeň jen mírně. V zimě neřežte, hrozí klejotok. Napadené moniliové větévky odstraňujte průběžně.
-
Švestka
V Brně jedna z nejjistějších peckovin. Řežte po sklizni v srpnu a září, ne v zimě: rány pak slzí a do dřeva se snáz dostane stříbřitost. Stačí průklest suchých, polámaných a korunu zahušťujících větví. Renklóda a mirabelka se řežou stejně. Když je násada těžká, větve včas podložte.
-
Fíkovník
V Brně se mu daří, hlavně u jižní zdi. Řežte v březnu, až rozeznáte namrzlé dřevo: suché konce zkraťte do živého a keř jen prosvětlete. Celý ho neseřezávejte, podzimní úroda roste na letošních výhonech a má stihnout dozrát. Na podzim neřežte. Při řezu teče bílé mléko, které dráždí kůži. Mladý keř na zimu nastelte u země, dospělý v městské poloze obvykle přezimuje. Plody trhejte, až změknou, od srpna do října. Zelené po otrhání nedozrají. Sázejte na jaře.
-
Ořešák
Řežte jen to, co opravdu překáží, a to v srpnu až začátkem září. Na jaře a v zimě ořešák silně slzí a rány se špatně hojí.
Měsíc po měsíci
Leden
- Neřežte. Rány by do jara zaschly a dřevo namrzlo.
- Za bezmrazého dne seberte mumie plodů, hlavně pod meruňkami, višněmi a jabloněmi. Jsou zdroj moniliózy.
- Zkontrolujte úvazky a bílení kmenů proti mrazovým trhlinám.
Únor
- Únorový průměr v Brně je kolem 0,5 °C. Ve druhé polovině měsíce, nebo i dřív při oblevě, začněte zimní řez jabloní a hrušní, jen když nemrzne.
- Peckoviny nechte být. Meruňku, broskvoň, třešeň, višeň ani švestku v únoru neřežte. Fík taky ne.
- Mladé výsadby chraňte před okusem a před ostrým předjarním sluncem.
Březen
- Hlavní termín řezu jabloní a hrušní. Dokončete ho dřív, než se nalijí pupeny.
- Koncem měsíce, když se pohne míza, lze roubovat jabloně a hrušně.
- Meruňky a broskvoně jen prohlédněte. Suché dřevo poznáte spolehlivě až při rašení.
- Fíky řežte teď. Suché konce zkraťte do živého a keř prosvětlete, neseřezávejte ho celý k zemi.
Duben
- Meruňky řežte v plném květu: v teplém roce to bývá už od konce března, jinak v dubnu. Prosvětlete korunu a odstraňte suché větve.
- Broskvoně řežte od růžového poupěte do odkvětu. Zakraťte dlouhé plodné výhony.
- Po odkvětu sledujte moniliovou spálu. Zvadlé květy a zasychající větévky hned odstřihněte do zdravého dřeva. Brněnské jaro je teplejší, meruňky ale tím pádem dřív chytí mráz v květu.
Květen
- Květnové noci mají průměr kolem 9 °C. Silný mráz po polovině května je už vzácný, přesto sledujte předpověď přízemních mrazíků. Dočišťujte moniliózu na meruňkách a višních.
- U jabloní a hrušní vylamujte vlky, dokud jsou měkké.
- Nově zasazené stromy zalévejte. Řez jádrovin už nedělejte, pokud raší.
Červen
- Po červnovém opadu plodů protrhejte násadu jabloní, nechte jeden plod zhruba na 15 cm.
- Vylamování vlků u jádrovin pokračuje.
- Začíná sklizeň raných třešní. Řez třešní nechte až těsně po otrhání.
- Švestkám s těžkou násadou větve podložte nebo plody protrhejte, ať se nelámou.
Červenec
- Po sklizni řežte třešně a višně. U třešní jen průklest, u višní můžete korunu snížit a prosvětlit.
- Letní řez bujných jabloní: zkraťte letošní letorosty, které stíní plodům.
- Raným meruňkám po otrhání začněte s letním řezem. Suché vrcholy odstraňte hned.
Srpen
- Hlavní letní řez meruněk po sklizni. Řežte za sucha a rány nenechávejte přes zimu otevřené bez důvodu.
- Po sklizni řežte švestky a renklódy. Raným odrůdám hned, pozdní nechte do září.
- Fíkům za sucha zalijte okolí keře, ať plody nalévají. Zatím neřežte.
- Jabloně a hrušně ještě prosvětlete, ať se plody vybarví. Ořešák řežte až koncem měsíce, a jen nutně.
Září
- Dokončete řez švestek až po otrhání. Ořešák stihněte do začátku září, později už rány hůř zasychají.
- Fíky trhejte, jak měknou. Zelené nechte na keři.
- Nové jabloně a hrušně sázejte až v říjnu. Meruňky a broskvoně nechte na jaro.
- Pod stromy se strupovitostí shrabujte padající listí, ať choroba nepřečká zimu na zemi.
Říjen
- Sázejte prostokořenné jabloně, hrušně, švestky a třešně. Korunku jádrovin můžete zakrátit hned, peckovin až v termínu jejich řezu.
- Meruňky, broskvoně a fíky v Brně sázejte na jaře. Podzimní výsadba teplomilných dřevin hůř přečkává holomráz.
- Před mrazem otrhejte měkké fíky. Ke kořenům přihrňte listí a mladý keř u zdi lehce obalte. Na podzim fík neřežte.
- Sklízejte zimní jablka za sucha. Otlučené plody nedávejte do sklepa.
Listopad
- Výsadbu jádrovin a švestek dokončete, dokud nemrzne. Stromy ukotvěte a zalijte.
- Fíkům zkontrolujte nastýlku u země. Dospělý keř u jižní zdi v Brně zimu obvykle přečká, mladý chraňte.
- Nabělte kmeny nebo je obalte proti mrazovým deskám a zvěři. U meruněk to na jižní straně platí dvojnásob.
- Neřežte a nedusíkatě nehnojte.
Prosinec
- Klid. Za oblevy zkontrolujte, jestli úvazky nezařezávají a jestli mladé stromy nenadzvedl mráz.
- Řez jabloní a hrušní si naplánujte na únor. Nářadí a sadu nechte na suchu.
Keře
Rybíz, angrešt i maliny řežte tak, aby keř zůstal vzdušný a plodil na mladém dřevě. V Brně angrešt často trápí americké padlí, proto korunu nenechávejte hustou a vybírejte odolnější odrůdy.
Jak keře ošetřovat
-
Angrešt
Řez v únoru až březnu, než vyraší. Ponechte 8–12 větví různého stáří a u země vyřežte dřevo starší čtyř až pěti let i výhony ležící na zemi. Střed keře nechte otevřený. Po sklizni lze ještě lehce prosvětlit. Stromkový angrešt řežte stejně, jen šetrněji.
-
Rybíz červený a bílý
Řez v únoru až březnu. Plodí na dvouletém a tříletém dřevě, větve starší čtyř let proto odstraňte až u země. Keř držte zhruba na 8–12 větvích. Stejný postup platí pro keř i pro stromek.
-
Rybíz černý
Také únor až březen, ale plodí hlavně na jednoletém dřevě. Každý rok vyřežte asi třetinu nejstarších větví, starších tří let, a nechte silné nové výhony od země. Keř má být nižší a řidší než červený rybíz.
-
Maliny jednouplodící
Odplozené pruty vystřihněte hned po sklizni v červenci nebo srpnu těsně u země. Nové nechte a v březnu je proberte na 8–10 silných prutů na běžný metr. Slabé a přebytečné vyřežte.
-
Maliny remontantní
Nejjednodušší vedení: v únoru nebo březnu seřízněte všechny pruty u země. Úroda pak přijde jednou, na podzim od srpna do října, na letošních výhonech. Kdo chce i časnou letní sklizeň, seřízne po podzimu jen odplozený vrchol a zbytek prutu nechá do příštího léta.
-
Ostružiny
Odplozené pruty odstraňte po sklizni, nejpozději v únoru a březnu. Letorosty vyvazujte k opoře. Beztrnné odrůdy v brněnské nížině obvykle přezimují, na větrných a vyšších zahrádkách je na zimu lehce přikryjte.
Měsíc po měsíci
Leden
- Neřežte za mrazu. Zkontrolujte vyvázání malin a ostružin, ať sníh a vítr pruty neulamují.
Únor
- Hlavní řez angreštu, červeného, bílého i černého rybízu, jakmile poleví mrazy a pupeny ještě spí.
- Remontantní maliny seřízněte celé u země, pokud z nich chcete jen podzimní úrodu.
- Ostružinám odstraňte odplozené pruty a nechte mladé, dobře vyzrálé.
Březen
- Řez dokončete před rašením. Jednouplodící maliny proberte na 8–10 prutů na metr.
- Ke kořenům dejte kompost. Čerstvý hnůj k malinám nepatří.
- Prostokořenné keře sázejte, dokud nepučí. Po výsadbě je seřízněte podle druhu a zalijte.
Duben
- Nové výsadby namulčujte a za sucha zalévejte. Angrešt prohlížejte na padlí, napadené špičky odstřihněte.
- Jakmile maliny a ostružiny vyrazí, začněte letorosty vyvazovat, ať se nepletou.
Květen
- Po zmrzlých můžete dosázet kontejnerové keře.
- U černého rybízu a angreštu sledujte mšice na špičkách. Napadené konce výhonů je lepší ustřihnout.
- Půdu pod keři neokopávejte hluboko, koření mělce. Stačí mulč a plevel vytrhat.
Červen
- V Brně začíná sklizeň rybízu a angreštu často už v druhé polovině června. Trhejte za sucha.
- Po rané sklizni můžete keř lehce prosvětlit, hlavní řez ale nechte na předjaří.
- Maliny a ostružiny vyvazujte průběžně, ať nové pruty neleží na zemi.
Červenec
- Hlavní sklizeň rybízu, angreštu a letních malin.
- Jednouplodícím malinám hned po otrhání vystřihněte odplozené pruty u země. Nečekejte na podzim.
- Angrešt po sklizni přihnojte kompostem a za sucha zalijte, ať založí květní pupeny na příští rok.
Srpen
- Dozrávají pozdní maliny a ostružiny. Odplozené pruty ostružin odstraňte a nové vyvažte na jejich místo.
- Kontejnerové rybízy a angrešty lze sázet, lépe ale v chladnějším závěru měsíce a se zálivkou.
- Remontantní maliny nechte plodit, zatím je neřežte.
Září
- Sklizeň remontantních malin a pozdních ostružin. Pruty nechte stát až do předjaří, chrání tak kořeny.
- Pod keři obnovte mulč. Dusíkem už nehnojte, dřevo by do zimy nevyzrálo.
Říjen
- Z vyzrálých letošních prutů rybízu a angreštu můžete nařezat dřevité řízky a zapíchnout je na záhon.
- Začíná výsadba prostokořenných keřů. Sázejte o něco hlouběji, než rostly ve školce, a po výsadbě zalijte.
- Maliny a ostružiny ještě neřežte až k zemi, pokud jsou remontantní nebo ještě drží list.
Listopad
- Výsadbu dokončete, dokud půda nemrzne. Ke kořenům přihrňte kompost nebo listí, ne čerstvou posekanou trávu.
- Ostružiny na exponovaném místě lehce přikryjte chvojím. V nížině Brna to často není nutné.
Prosinec
- Klid. Po sněhu zkontrolujte, jestli vyvázané pruty drží a jestli vítr neodřel úvazky.
- Řez rybízu, angreštu a remontantních malin si nechte na únor.
Pěstitelství
Na záhonech v Brně rozhoduje polovina května. Hrášek, salát, cibuli, česnek, mrkev a brambory dávejte ven už na jaře (březen má průměr 4,4 °C, duben 9,9 °C). Rajčata, papriky, okurky a fazolky až po polovině května, kdy noci bývají kolem 9 °C a půda se prohřeje. Zelí, celer a pór si předpěstujte.
Kdy se co sází
-
Česnek
Ozimý sázejte od konce října do poloviny listopadu, když denní teploty spadnou zhruba k 8–10 °C (říjnový průměr v Brně je 9,8 °C). Stroužek dejte špičkou nahoru, 6–8 cm hluboko, ať do zimy zakoření, ale nevyraší nad zem. Sklizeň je v červenci, když nať žloutne a krček změkne. Jarní česnek sázejte v březnu a sklízejte v srpnu.
-
Cibule
Sazečku sázejte v březnu až začátkem dubna, ne dřív, jinak vybíhá do květu. Špička má zůstat těsně u povrchu. Ozimou sazečku dejte do země v září. Ze semene vysévejte v březnu, nebo předpěstujte od února. Sklizeň červenec až srpen, když nať polehne, a pak dosušte na vzduchu.
-
Hrášek
Na mendláckých zahrádkách patří k jaru. Dřeňový i cukrový vysévejte, jakmile půda oschne, v Brně často už v první polovině března (průměr 4,4 °C, odpoledne kolem 9 °C), a po dávkách až do začátku května. Pozdější výsev v horku špatně nasazuje. Vyššímu dejte větvičky nebo síť. Lusky trhejte obden, dokud je hrášek sladký, obvykle v červnu. Po sklizni nať seřízněte a kořeny nechte v zemi, záhon po nich snese kedlubny nebo pozdní zelí. Čerstvý hnůj k němu nedávejte.
-
Brambory
Od března je předkličte na světle. Sázejte, když má půda aspoň 8 °C: rané v Brně koncem března a začátkem dubna, ostatní v dubnu. V květnu natě přihrňte. Když hlásí přízemní mráz, přihrňte je celé, ať mráz nespálí výhony. Rané sklízejte v červnu, pozdní v září.
-
Mrkev
Vysévejte v březnu a dubnu do kypré půdy bez čerstvého hnoje, jinak se kořeny větví. V Brně stihne i červnový výsev na podzim. První se tahá v červnu, hlavní sklizeň je v září a říjnu. Do sklepa ji ukládejte do písku. Pastinák se seje a sklízí stejně, jen vzchází pomaleji.
-
Petržel
Kořenová patří do vývaru, naťová do hotového jídla. Obě vysévejte v březnu přímo na záhon, přesazování nesnášejí. Klíčí tři až pět týdnů a nesmí zaschnout. Nať řežte průběžně, kořen ryjte v říjnu a uložte jako mrkev.
-
Celer
Bulvový celer se v české kuchyni bez vývaru a svíčkové neobejde. Vysévejte v únoru za okno, semeno jen přitlačte, potřebuje světlo. Ven až po 15. květnu a mělce, bulva má sedět na povrchu. Celé léto nesmí zaschnout, přirůstá hlavně v září. Sklizeň v říjnu, před tvrdým mrazem, a pak sklep.
-
Červená řepa
Vysévejte v dubnu až červnu přímo na záhon. Přesazená se často větví. Sklízejte v září a říjnu, dokud je kořen pevný a nepoškozený, a uložte ho do chladu. V kuchyni je z ní salát, často s křenem.
-
Zelí a kapusta
Rané zelí vysévejte v únoru a březnu, ven v dubnu, sklizeň v červnu a červenci. Pozdní bílé na kvašení a dušení sázejte koncem května a v červnu, hlávky řežte v říjnu. Červené se pěstuje stejně. Kapustu vysaďte s pozdním zelím a nechte ji přejít prvním mrazem, pak je sladší. Brukvovitou zeleninu nestřídejte hned po sobě a v létě hlídejte housenky běláska.
-
Kedlubna
Vysévejte po dávkách od března do července. Ven od dubna, sklizeň za dva měsíce, dokud je bulva mladá. V brněnském vedru dřevnatí a vybíhá, proto je jistější jarní a pozdně letní termín a pravidelná zálivka.
-
Květák
Jarní vysévejte v únoru a březnu, ven v dubnu, sklizeň v červnu. Podzimní vysévejte v květnu, vysaďte v červnu a červenci, sklizeň v září a říjnu. Uprostřed léta v Brně růžice špatně zavíjí. Růžici chraňte před sluncem zalomeným listem. Chce stálou vláhu a živnou půdu.
-
Pór
Vysévejte v březnu, na záhon přesaďte v květnu a červnu do hlubší brázdy, ať má dlouhou bílou část. Při růstu k němu přihrnujte zem. Sklízí se od září do zimy a na zahrádce může zůstat venku. Do polévky i pod maso.
-
Kopr
Vysévejte od března po dávkách přímo na záhon. Na koprovou omáčku řežte mladou nať v květnu a červnu, než vykvete. Na okurkový nálev nechte část rostlin vykvést a v srpnu sbírejte zelené okolíky i semena. Majoránku vysévejte v březnu za okno, ven až po zmrzlých, před květem ji seřízněte a usušte.
-
Špenát
Jarní vysévejte v březnu a sklízejte, než vyběhne do květu. V květnu a červnu ho v Brně nesévejte, vedro a dlouhý den ho vyženou do květu. Podzimní a přezimující dávka patří na záhon v srpnu a září.
-
Křen
Trvalka. Kořenové řízky sázejte v březnu nebo na podzim do rohu záhonu, nebo do nádoby zapuštěné v zemi, jinak proroste celou zahrádku. Ryjte v říjnu a listopadu, po přejití mrazem je ostřejší. Patří k uzenému, šunce i svíčkové.
-
Saláty
Od února za okno nebo do pařeniště, ven od března, jakmile půda oschne. Vysévejte po dávkách každé dva až tři týdny až do srpna, ať je co řezat celé léto i na podzim. V létě vybírejte odrůdy, které nevybíhají do květu.
-
Rajčata
Vysévejte od poloviny února do poloviny března. Na záhon až po 15. květnu. Ve foliovníku nebo u jižní zdi s krytem to v Brně jde o pár dní dřív. Tyčková vyštipujte a vyvazujte, keříčková ne. Sklizeň od července do října. Zelená rajčata před prvním mrazem otrhejte a nechte dozrát doma.
-
Paprika
Vysévejte koncem ledna a v únoru, klíčí v teple. Ven až po 15. květnu, v Brně jistěji ke konci měsíce, když je půda aspoň kolem 15 °C. Kapie a beraní roh zvládnou záhon u jižní zdi, tlustostěnné papriky jsou spolehlivější ve foliáku. Zalévejte pravidelně, jinak shodí květy. Sklizeň od srpna do října, zelené i vybarvené. Před mrazem otrhejte všechny plody.
-
Okurky
Salátovky i nakládačky. Sazenice vysévejte v dubnu, přímo na záhon až po 15. květnu do prohřáté půdy. Sklizeň od července. Nakládačky trhejte obden, ať nepřerostou a keř nepřestal nasazovat.
-
Fazolky
Keříčkové i tyčkové lusky vysévejte až po 15. květnu do teplé půdy, ve studené hnijí. Keříčkové po dávkách do poloviny července, tyčkovým dejte oporu hned. Lusky trhejte mladé od července do září, ať keř nasazuje dál. Čerstvý hnůj nepotřebují.
Měsíc po měsíci
Leden
- Naplánujte záhony. Po cibuli a česneku nedávejte znovu cibuloviny, rajčata nestřídejte hned po bramborách. Po hrášku může jít zelí, po zelí a květáku zase hned brukev ne.
- Prohlédněte uskladněnou cibuli, česnek, zelí, mrkev, celer a brambory a vyhoďte, co kaže.
- Papriky vysévejte až koncem měsíce, a jen když máte teplé a světlé místo. Jinak počkejte na únor.
Únor
- Za okno vysévejte papriky, celer, rané zelí a květák. Od poloviny měsíce rajčata, salát a cibuli ze semene.
- Koncem měsíce dejte rané brambory předklíčit na světlo, v chladu kolem 10–15 °C.
- Hrášek, mrkev a petržel nechte, až záhon oschne. V únoru bývá půda ještě studená.
Březen
- Hrášek vysévejte hned, jak půda oschne. Dřeňový i cukrový, po dávkách. Vyššímu dejte větvičky nebo síť.
- Ven také mrkev, petržel, kopr, ředkvičky, špenát, jarní česnek a cibule sazečka. Křen zasaďte do rohu, ať neproroste záhon.
- Za okno nebo do pařeniště kedlubny, pór a majoránku. Salát vysazujte ven. Rajčata přepichujte.
- Rané brambory sázejte koncem měsíce, jen když má půda aspoň 8 °C. Jinak počkejte na duben.
Duben
- Doosejte hrášek, mrkev a petržel. Vysejte červenou řepu a další kedlubny. Sázejte brambory, rané zelí a jarní květák.
- Za okno vysévejte okurky, cukety a dýně, ať jsou v polovině května připravené sazenice.
- Salát, ředkvičky a kopr dávejte po dávkách. Rajčata, papriky a fazolky ven ještě nedávejte.
Květen
- Květnový průměr je 14,7 °C, noci kolem 9 °C. Do poloviny měsíce ještě kryjte narašené brambory, když hlásí přízemní mráz. Hrášek z března už kvete, za sucha ho zalijte. Další výsev po polovině května v Brně nestojí za to.
- Po 15. květnu vysaďte rajčata, okurky, cukety, dýně, fazolky, majoránku a celer. Zmrzlí už nejsou tak jistí jako dřív, půda ale potřebuje aspoň 12–15 °C. Papriky raději až ke konci měsíce, k jižní zdi nebo do foliáku.
- Brambory přihrňte. Salát, ředkvičky a kopr dosévejte. Pór a pozdní zelí můžete začít sázet.
Červen
- Hrášek trhejte obden, dokud je sladký. Po poslední sklizni nať seřízněte a kořeny nechte v zemi. Sklízí se i ředkvičky, salát, kopr na omáčku, raný květák a první brambory.
- Na záhon po hrášku vysaďte pozdní zelí, kapustu a pór. Rajčata vyvazujte a u tyčkových vyštipujte zálistky.
- V brněnských vedrech zalévejte ráno nebo večer ke kořenům, ne na list.
Červenec
- Sklízejte česnek, když nať zežloutne a krček změkne. Cibuli, jakmile nať polehne. Dosušte ve stínu a v průvanu.
- Sklízí se okurky, kedlubny, fazolky a první rajčata. Fazolky trhejte mladé. Rajčata, okurky a papriky zalévejte pravidelně, jinak plody praskají a paprika shodí květy.
- Záhon po česneku a cibuli obsázejte pozdním salátem nebo ředkvičkou. Špenát až v srpnu, teď by vyběhl do květu. Zelí zalévejte pravidelně, ať hlávky nepraskají.
Srpen
- Hlavní sklizeň rajčat, paprik, okurek, cuket a fazolek. Poslední výsev hlávkového salátu a ředkviček.
- Majoránku seřízněte a usušte. Kopr na nálev sbírejte, dokud jsou okolíky zelené.
- Vysévejte špenát a polníček na podzim a přezimování. Jarní česnek, pokud ještě stojí, skliďte.
- Jahody sázejte v druhé polovině srpna. V Brně je to lepší termín než jaro, do zimy stihnou zakořenit.
Září
- Brambory vykopejte za sucha a nechte je oschnout, než půjdou do sklepa.
- Rajčata a papriky ještě plodí. Před hlášeným mrazem zelené plody otrhejte. Celer teď nejvíc přirůstá, nenechte ho zaschnout.
- Podzimní květák se řeže, jakmile je růžice pevná. Mrkev a červenou řepu nechte do října.
- Sázejte ozimou cibuli sazečku a dokončete výsadbu jahod. Česnek ještě ne, počkejte na konec října.
Říjen
- Sklízejte zelí na kvašení, celer, mrkev, petržel a červenou řepu dřív, než půda zmrzne. Křen ryjte po přejití mrazem.
- Koncem měsíce, když už nepřijdou teplé dny, sázejte ozimý česnek. Příliš časná výsadba vyraší nad zem a přes zimu vytáhne.
- Záhony po zelenině pohnojte kompostem. Těžší půdu můžete zrýt, lehkou stačí prokypřit.
- Špenát a polníček nechte na záhoně, snesou první mrazy.
Listopad
- Listopad má průměr 4,8 °C, půda ještě obvykle nemrzne. V Brně je to hlavní termín sázení ozimého česneku. Rozestup stroužků asi 10 cm, řádky 25 cm.
- Pór, špenát a polníček nechte venku. Celer, mrkev, petržel a zelí patří do sklepa. Rajčatové a okurkové natě dejte pryč ze záhonu, ať na nich nepřezimují choroby.
- Do zmrzlé půdy už nesázejte.
Prosinec
- Klid na záhonech. Zkontrolujte sklad a větrání, ať cibule, česnek, zelí a kořenová zelenina nevlhnou.
- Česnek, který jste nestihli, už nechte na jarní výsadbu v březnu. Ozimý do zmrzlé půdy nedávejte.